Standart / Standard

 
FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)

F.C.I.-Standard č. 193 / 22.11.2006 / D, GB

               

BARZOJ – RUSKÝ CHRT

(Russkaya Psovaya Borzaya)

           

                       Barzoj polovina 19.století                               

 

Pro Klub chovatelů a přátel barzojů do českého jazyka přeložila paní MUDr.Jitka Pacltová, revize ČMKU 2007.

 

ZEMĚ PŮVODU: Rusko

 

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARTU: 25.10.2006.

 

POUŽITÍ: lovecký chrt, pes pro dostihy a coursing.

 

KLASIFIKACE FCI:  Skupina 10  chrti
  Sekce 1                dlouhosrstí chrti nebo chrti s praporci
  Bez zkoušky z výkonu.

 

KRÁTKÝ NÁSTIN HISTORIE: Barzoj je již devět století podstatnou součástí národní kultury ruských dějin. Francouzská kronika z jedenáctého století dosvědčuje, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I., tři barzoje. Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností, cary i básníky: Ivan Hrozný, Petr Veliký, Mikuláš II, Puškin, Turgeněv. Velký význam mělo založení chovatelské stanice »Peršinskaja ochota« slavným chovatelem velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a správcem psince Dmitrijem Valcevem. Od konce 19. století nacházíme barzoje v největších chovatelských stanicích Evropy i Ameriky.

 

CELKOVÝ VZHLED: Veliký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale současně robustní stavbou těla: stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů.

Kostra silná, ale ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché. Suché, ale dobře vyvinuté svalstvo,  hlavně na stehnech, avšak nevystupující. Převažující význam má celková harmonie tělesných tvarů a pohybu.

                       

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

  • U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu beder, ale může být něco větší.
  • U fen jsou obě výšky stejné.
  • Kohoutková výška musí být o něco menší než délka těla.
  • Hloubka hrudníku odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky.
  • Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo je lehce delší.

 

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Jeho reakce jsou prudké.

 

HLAVA: suchá, dlouhá, úzká, aristokratická při pohledu shora i ze strany. Při pohledu ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce klenutou linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šikmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.

 

MOZKOVNA:

  • Lebka: úzká, při pohledu shora podélně oválná, při pohledu ze strany skoro plochá.
  • Stop: velmi málo vyznačen.

 

OBLIČEJOVÁ PARTIE:

  • Nosní houba: velká, pohyblivá, v poměru k dolní čelisti zřetelně vystupující.
  • Hřbetní část čenichu: dlouhá, v celé délce vyplněná, blízko nosní houby lehce klenutá.
  • Čenich: od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo ji poněkud přesahuje.
  • Pysky: tenké, suché, těsně přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysky a nosní houba jsou nezávisle na barvě srsti černé.
  • Čelisti / zuby: silná spodní čelist. Zuby silné a bílé. Nůžkový nebo klešťový skus.
  • Oči: velké, velmi lehce vystouplé. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Mandlového tvaru, šikmo uložené; nesmí být štěrbinovité.
  • Uši: malé, tenké, pohyblivé; nasazené nad oční linií vzadu, směřující téměř směrem k šíji, pokud pes není v afektu. Špičky boltců leží blízko u sebe, nebo ukazují podél krku dolů a dobře na něj přiléhají. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši neseny výše a stranou nebo dopředu. Někdy je jedno ucho nebo obě uši vztyčeny jako u koně.

 

KRK: dlouhý, suchý; se strany zploštělý; svalnatý; lehce klenutý; nikdy není nesen vysoko.

 

TRUP:

  • Kohoutek: není zdůrazněn.
  • Hřbet: široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry a zádí tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Nejvyšší bod oblouku leží před středem beder nebo u prvního nebo druhého bederního obratle.
  • Bedra: dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.
  • Záď: dlouhá, široká, lehce šikmá; šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8 cm.
  • Hrudník: v příčném řezu oválný; ne úzký, ale také ne širší než záď; hluboký, hodně dlouhý, prostorný; dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Při pohledu z profilu se tím mění sklon; žebra jsou dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.
  • Břicho: dobře vtažené; dolní linie hrudníku směrem k břichu prudce stoupá.

 

OCAS: srpovitý nebo šavlovitý; nízko nasazený; tenký, dlouhý; při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěn. V přirozeném postoji visí ocas dolů; při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úrovní hřbetu.

 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY: hrudní končetiny suché, svalnaté; při pohledu zpředu jsou rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo ji poněkud přesahuje.

  • Plece: lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené.
  • Nadloktí: mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Úhel ramenního kloubu je zřetelně zdůrazněn.
  • Lokty: jsou uloženy souběžně se středovou rovinou těla.
  • Předloktí: suché, dlouhé; v příčném řezu je oválné; při pohledu zepředu štíhlé, při pohledu ze strany široké.
  • Nadprstí: vzhledem k zemi lehce šikmé.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY: při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin; při volném postoji musí pomyslná vertikála, spuštěná z hrbolu sedací kosti, probíhat středem hlezna a nadprstí pánevních končetin.

  • Stehno: dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.
  • Holeň a lýtko: dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolení kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché. Zaúhlení musí být zřetelně znatelné.
  • Zadní nadprstí: ne dlouhé; téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.

 

TLAPKY: suché, štíhlé, podélně oválné, tzv. zaječí tlapka, klenuté; prsty k sobě dobře přiléhají; dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.

 

CHODY / POHYB: s výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem pro barzoje prodloužený klus, plynulý, velmi pružný, jako když se barzoj vznáší. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.

 

KŮŽE: vláčná, pružná.

 

OSRSTĚNÍ: hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné, nebo tvořící krátké kadeře, ale nikdy se nejedná o malé pevné kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén (hedvábná, ale těžší), krátká, dobře přiléhající k tělu. Na trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v oblasti zádi tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší. Srst na krku je hustá a bohatá.

 

BARVA SRSTI: kombinace všech barev, nikdy však s hnědou (čokoládovou), modrou a jakýmikoliv odstíny těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo v kombinaci s bílou. Praporce na končetinách, »kalhoty« a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.

 

VELIKOST A HMOTNOST:

Žádoucí výška v kohoutku: pro psy: 75 – 85 cm.
  pro feny: 68 – 78 cm.

U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálenost nejvyššího bodu beder od země, nebo je poněkud větší. U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci přesahující maximální výšku jsou přijatelní za předpokladu, že zůstává zachována typická morfologie plemene.

 

VADY:

Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky, zejména:

Chrup:

  • chybění jednoho zubu PM2. Malé, abnormálně opotřebované zuby.
  • na chybějící zuby PM1 a M3 se nebere zřetel.

 

Barva: tečkování ve stejném odstínu jako základní zbarvení.

 

ZÁVAŽNÉ VADY:

Celkový zjev:

  • podsaditý vzhled, krátký trup.
  • těžké, kulaté kosti.

 

Hlava:

  • ochablé tkáně.
  • tupá tlama.
  • velmi zdůrazněný stop.
  • velmi zdůrazněné jařmové oblouky.
  • nevýrazný týlní hrbolek.

 

Chrup: chybění jednoho zubu PM3, jednoho PM4 v dolní čelisti, jednoho M1 v horní čelisti nebo jednoho M2.

 

Oči: hluboko uložené, žluté nebo světlé, štěrbinovitého tvaru (úzký otvor mezi víčky), viditelná spojivka.

 

Uši: silné, hrubé, se zaoblenými konci.

 

Krk: lalok.

 

Hřbet: propadlý hřbet; u psů rovný hřbet.

 

Záď: spáditá záď.

 

Břicho: visící, nedostatečně vtažené.

 

Ocas: hrubý, v akci spadající dolů.

 

Hrudní končetiny:

  • úhel u ramenního kloubu příliš otevřený (strmá plec).
  • lokty vytočené nebo vtočené.
  • předloktí: kulatého průřezu. Jakékoliv prohnutí nebo odklon předloktí.
  • výrazné (kostnaté) klouby.
  • slabé nadprstí.

 

Pánevní končetiny:

  • přeúhlení nebo strmé úhlení.
  • úzký nebo široký postoj zadních končetin.

                                           

Tlapky: sklon k širokým, kulatým, masitým (silným) tlapkám; kočičí tlapky, ploché tlapky; doširoka roztažené prsty.

 

Srst: barva: skvrny jiné barvy než je základní barva.

 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

Chování / charakter (povaha): agresivita nebo přílišná bázlivost.

 

Chrup:

  • předkus, podkus, asymetrický zámek skusu (zkřížený skus).
  • chybění jednoho řezáku nebo jednoho špičáku, chybění jednoho z trháků (PM4 v horní čelisti nebo M1 v dolní čelisti), chybění více než 4 zubů jakéhokoliv druhu.
  • Chybné postavení jednoho nebo obou špičáků v dolní čelisti tak, že při zavřené tlamě mohou poškodit patro nebo dáseň horní čelisti.

 

Oči: modré (břízové oko)

 

Ocas: jako vývrtka, zalomený (srostlé obratle), částečně nebo úplně kupírovaný ocas.

 

Pánevní končetiny: výskyt paspárků (vlčích drápů).

 

Barva srsti: hnědá, čokoládově hnědá, modrá.

 

Jedinci, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

 

(Zdroj: ČMKU)

 

Odkazy na Standart FCI a Standarty dalších zemí (v angličtině):