Sluch / Hearing

 

Tento článek vznikl proto, že situace "absolutně zdravých" barzojů je poslední dobou často, dá se říct, otázkou. Na chvíli teď zapomeňme na "běžné nemoce" o kterých jste už slyšeli, nebo se s nimi setkali, popř. jste o nich mohli slyšet nebo na ně narazit. A vzhledem k tomu, že barzoj je také vyšlechtěn z extrémních strakáčů, jedná se o zcela zásadní problém a to je SLUCH.

 

Základem všeho je genetika na vysoké úrovni.

 

Poruchy sluchu u psů, koček, koní a jiných savců patří mezi nejčastější smyslové poruchy.

Jedná se o poruchu sluchu geneticky vázanou k bílé barvě srsti a pokožky.

 

Víme, že dispozice ke vzniku geneticky podmíněné hluchoty se vyskytuje v několika podobách:

  • sluchová cesta prostě není od narození- lze zjistit u šestitýdenních štěňat audiometrií
  • nebo sluchový nerv postupně odumírá,zvíře hluchne věkem- to se už zjišťuje mnohem hůře, spíše se říká, že pes neposlouchá...
  • Dále mechanicky: 
    • např. úrazem
    •  opakovaným zánětem zvukovodu nebo zvukovodů apod.            

     

     

Všichni zaručeně vědí, že jen Dalmatin, ale problematika se týká dalších cca 92 plemen,

pro představu uvádím několik nejznámějších:

 

Akita 

Americký stafordšírský teriér

Anglický bulldog

Anglický setr

Argentinská doga

Australlian Cattle Dog

Australlian Shepherd Dog

Barzoj

Bernardýn

Bílý Americký Foxhound

Beagle

Border kolie

Boston teriér 

Boxer

Bullteriér

Dalmatin

Dobrman

Dunker 

Foxhound

Foxteriér 

Jezevčík harlekýn

Jack russel teriér + Parsson terier

Kokršpaněl

Kolie

Kříženci !!!!

Kuvacz

Maltézáček

Německá doga

Německý ovčák

Old English Sheepdog

Papillon

Podenco ibicenco

Pointer

Porcelaine

Pudl

Rhodézský ridgeback

Rotweiler

Sealyham teriér

Sheltie

Skotský teriér

West Highland Teriér

...atd.

                                      

Možná jste překvapeni, jakých plemen se tento problém týká, stejně naléhavě, jen se o tom nikde nemluví...

 

Postižení zvířat vrozenou hluchotou bylo dokumentováno již v minulém století (Rawitz 1886 u plemene Dalmatin). Hluchota je vázána u zvířat s bílou srstí na absenci nebo nedostatek melanocytů, jež jsou potřebné pro normální vývoj vnitřního ucha. Tato hluchota je neléčitelná, je však možno ji regulovat  a snížit její výskyt kontrolovaným chovem.

 

Klininické projevy hluchoty jsou závislé na tom, jedná-li se o postižení jednostranné či oboustranné. U bilaterálně hluchých jedinců můžeme pozorovat potíže s orientací, lekavost mnohdy doprovázenou nervozitou až agresivitou.

 

Prakticky neodlišitelní jsou jedinci slyšící na obě uši od jedinců jednostranně hluchých. Toto rozlišení je možné pouze za použití speciální vyšetřovací metody k testaci sluchu: BAER (brainstem auditory evoked potentials - respons, tedy snímání evokovaných potenciálů mozkového kmene).

 

Genetické pozadí přenosu hluchoty není zatím přesně známo. Na základě publikovaných klinických studijí a experimentů lze však určit základní hypotézu: Pravděpodobně se jedná o polygenní přenos, na vývoji hluchoty se tedy podílí více genů.

 

Možnosti ovlivnění výskytu postižených jedinců v populaci vychází z výsledků prováděných studií a experimentálních páření.  Bylo prokázáno, že výskyt oboustranně i jednostranně hluchých jedinců je prokazatelně nižší při páření dvou oboustranně slyšících jedinců. Takto kontrolovaným chovem lze snížit riziko postižených jedinců v populaci pod 15%, přičemž výskyt oboustranně hluchých zvířat by měl klesnout pod 4%.

 

Jak již z textu vyplývá, lze oboustranně slyšící jedince identifikovat pouze za pomoci audiometrického vyšetření (BAER). V současné době již řada Evropských klubů požaduje audiometrické vyšetření u zvířat zařazovaných do chovu.

 

V ČR se jako první a jediný zapojil do ozdravného programu hluchoty Dalmatin klub ČR. Začal měřit chovné jedince už v roce 1993, za 20let měření a selekce chovných jedinců zaznamenává již pozitivní výsledky. Tenkrát museli chovatelé dalmatinů vyjíždět za audiometrickým měřením  BAER do sousedních států (Německo + Rakousko), protože v té době v ČR žádné odborné pracoviště nebylo.

Nyní již v ČR lze měřit a to na dvou pracovištích v Praze (klinika Jaggy, klinika AAvet), dále na dvou zcela nových pracovištích v Brně a Českých Budějovicích.

DK ČR již tyto sluchové testy zařadila povinně mezi jednu z podmínek chovnosti. Do chovu se používají  pouze oboustraně slyšící dalmatini s certifikátem Baer +/+ . Dnes již nejsou výjimnkou chovatelé, kteří měří celé vrhy a to s výsledkem Baer +/+ (oboustraně plně slyšící). DK na této cestě udělal velký kus práce.

V jiných klubech tato povinnost zatím není, ale také spousta zodpovědných chovatelů jmenovaných plemen měří preventivně i když nepovinně.

 

 

Jak poznám, že štěňata ve vrhu slyší nebo neslyší?

 

Například projevy štěňat jsou většinou maskovány, pokud jsou štěňata pohromadě, jedinci hluší, tak „kopírují“ chování jedinců slyšících. Klinickým vyšetřením jako např, tleskání, pískání, ťukání, cinkání apod...jsou jedinci jednostranně slyšící od jedinců slyšících na obě uši k nerozeznání!

 

Jak jsme si již řekli, rozlišení je možné pouze za použití speciální vyšetřovací metody k vyšetření sluchu: BAER (brainstem auditory evoked potentials – respons), tedy snímání evokovaných potenciálů mozkového kmene. Před provedením vlastního vyšetření jsou zvířata podrobena klinickému a neurologickému vyšetření a uvedena do mírné sedace, případně úplné narkózy. Uši jsou nejprve prohlédnuty a v případě nutnosti také vyčištěny. Každé ucho samostatně je pak stimulováno přes přiložená sluchátka zvukovým signálem o intenzitě 90 dB a frekvenci 20 Hz. Takto vyvolané elektrické potenciály sluchové dráhy jsou pak odváděny jemnými jehličkovými elektrodami, umístěnými pod kůží na hlavě. U zdravých zvířat se objeví typická křivka, čítající pět vln.  

 

U psa, který je jednostranně slyšící, je jedna křivka s pěti vlnami, druhá vodorovná, podle toho o které ucho se jedná. V případě psa, postiženého hluchotou, pak pozorujeme pouze vodorovnou linku.

Všichni vyšetření jedinci obdrží autorizovaný certifikát. Testování štěňat lze provádět již v šestém až sedmém týdnu života.

 

Jednostranně slyšící psi jsou umisťováni do rodin jako rodinní psi a mazlíčci, mohou absolvovat jakýkoliv druh výcviku, psího sportu i být předváděni na výstavách, většinou mají druhé ucho nadprůměrně slyšící, což jim k běžnému životu plně dostačuje a v ničem je neomezuje.

 

Neslyšící jednici se neprodávají ani se nepoužívají do chovu !!!

 

U nás v ČR jsou na tyto  psy  dva názory, jeden je uspat, druhý nechat žít.  Např. V Německu je utrácení hluchých štěňat zakázáno. I když vetrinární zákon umožňuje uspání geneticky postiženého jedince. Hluchota není vada neslučitelná se životem a i praxe ukazuje, že takovýto pes, bez jednoho svého smyslu může prožít se svým majitelem plnohodnotný život.

Kolikrát slyšíte od majitelů různých plemen, že... mají neposlušného psa, že je to ignorant..,flegmatik... apod.. přesto ho mají a bez větších problémů s ním žijí. Na druhou stranu tento jedinec neslyší přijíždějící auto, vlak, takže hrozí o to větší nebezpečí srážky, pes na kterého šáhnete bez upozornění se leká apod...

Při vhodném zacházení lze takovéhoto psa naučit znakové řeči, i ho např. vycvičit.

Znám i hluchého psa, který je výborný na agility...který chodí dělat canisterapii. Nehledě k tomu, že spousta lidí má doma hlucháčka ani o tom neví...

Je to na zodpovědnosti každého chovatele, jak se rozhodne.

 

 

autor: Zuzka Hejtíková, Borzois dona Zuzia

(Zdroj:MVDr. Petr Šrenk, klinika Jaggy, Z. Hejtíková, MUDr. R. Zachová,  Mgr. D. Coubalová)